Co je Pilates

Nejprve tedy něco k historii cvičení Pilates

Cvičení vyvinul Joseph Hubertus Pilates (*1880 Dusseldorf, +1967 New York). Traduje se o něm, že z původně neduživého a často těžce nemocného dítě se cvičením a studiem vypracoval k zdravé tělesné kondici a stal se úspěšným lyžařem, boxerem, gymnastou a uznávaným trenérem. Roku 1914 pracoval v Anglii jako cirkusák, boxer a instruktor sebeobrany. Během 1. světové války byl společně s ostatními německými příslušníky internován. Bylo to právě v tomto čase, kdy dal dohromady základy svého cvičebního systému. Na konci války pracoval jako ošetřovatel v nemocnici. V této době navrhl cvičební pomůcky (různé pružiny připevněné na postel) a cviky pro pacienty upoutané na lůžko, ze kterých později vznikly speciální pilates stroje (Reformer, Cadilac apod.). Po válce se vrátil do Německa, začal trénovat s německou vojenskou policií a s hamburskou taneční komunitou. V roce 1926 ho německá vláda požádala, aby vyučoval svůj cvičební systém v armádě. Jako přesvědčený pacifista odmítl a odjel do USA. Na lodi se seznámil se svou budoucí ženou Clarou, zdravotní sestrou, a spolu založili cvičební studio v budově newyorského baletu. Pilatesova metoda se tak brzy rozšířila mezi tanečníky a ostatní umělce. Pilates zemřel ve věku 87 let. Po jeho smrti pokračovala v jeho odkazu jeho žena a žáci. Nejprve byla metoda rozšířena hlavně mezi tanečníky a sportovci. Pilates pomohl mnoha z nich dostat se zpět do formy po úraze či nemoci. Díky jednomu z Pilatesových žáků, Ronymu Fletcherovi, který si otevřel studio v Los Angeles se metoda rozšířila mezi Hollywoodské hvězdy. Odtud byl pak už jen krůček k její celosvětové úspěšnosti.

V dnešní době je Pilates velice populární formou cvičení a řekla bych i formou businessu. Existuje mnoho různých škol zabezpečujících vzdělání v Pilates metodě. Toto vzdělání stojí kolem 4.000 USD, tedy zhruba 80.000 CZK. Po celém světě je mnoho fitness, pohybových studií a speciálních Pilates studií nabízejících skupinové a individuální hodiny Pilates. V Praze jsou v současné době 4 specializovaná studia Pilates. Cenově se pohybuje jedna skupinová hodina v Praze v rozmezí od 80 CZK do 300 CZK a individuální hodina od 400 CZK do 900 CZK. V zahraničí jsou ceny o poznání vyšší.

V Americe se dlouhodobě soudilo o to, zda se značka Pilates může používat bez licenčních poplatků - jelikož roku 1986 byla registrována ochranná značka Pilates jako cvičební systém a roku 1995 ochranná známka pro pilates cvičební pomůcky, stroje. Teprve roku 2000 skončily soudní tahanice o zrušení výhradního práva na užívání této značky.

Nyní jsou mezi lektory pilates 2 tábory. Jedni jsou zastánci toho, aby metoda byla vyučována tak, jak ji vymyslel a učil Joseph Pilates (tzv. konzervativci, kteří tvrdí, že J.Pilates nevymyslel metodu za noc, že je to propracovaný systém, který není třeba měnit, ba že změna přináší spíše paskvil). Ti druzí naopak podporují inovaci metody (díky novým biomechanickým poznatkům, díky fyzioterapeutickému či tanečnímu vzdělání lektorů, atd.)

Cvičení Pilates
Pilates rozdělujeme na:

a) cvičení na podložce „MAT I – III“  = cvičení na podložce pro začátečníky, středně pokročilé a pokročilé.
b) cvičení na strojích = cvičení na speciálních pilates strojích využívajících systém kladek a pružin.

V této práci budu porovnávat cviky klasického posilování na fitness strojích se cviky pilates na podložce.

Principy cvičení Pilates

Cvičení pilates, ať už na podložce nebo na strojích, zdůrazňuje posílení svalů středu - tzv. powerhouse. Mezi tyto svaly patří zvl. hluboké svaly břišní, svaly pánevního dna a hluboké svaly zad a návazně na ně i povrchové svaly břišní a zádové. Veškeré pohyby těla by měly vycházet z předběžného zpevnění středu těla - tedy vyvolání izometrické kontrakce těchto svalů (dá se říci, že nejenom izometrické a to protože se zdůrazňuje vtažení pupíku dovnitř, tedy vědomé zeštíhlení pasu) a vytvoření jakéhosi pásu síly. Pilates takto klade důraz na příčný břišní sval (jehož kontrakci se snaží vyvolat představou a realizací „vtažení pupíku dovnitř“ nebo také představou stažení korzetu) za současné podpory svalů pánevního dna a svalů zad v bederní oblasti. Touto akcí by měly začínat veškeré další pohyby - pohyby končetin, trupu, jednoduše celého těla. (V tomto základu pilates mám nyní nejasnosti způsobené studiem fyzioterapeutických postupů, které zastávají opačný názor a zapojení příčného břišního svalu provádějí opačnou akcí jakoby stálým rozšíření v oblasti pasu. Vtažením pupíku dle nich nedochází ke zcela ideálnímu zapojení svalů středu a může docházet k přetěžování bederních vzpřimovačů.)

Další jednotná zásada platící pro všechny typy škol je laterální dýchání - dýchání do stran hrudního koše neboli do spodních hrotů plic. Některé školy přidávajídýchání „do zad v oblasti bederní páteře“. Základem vždy zůstává budování prstence síly odkud veškeré pohyby vychází a budování hlubokého dechu a to i při aktivaci tohoto pásu síly - tedy při zátěži. Další zásadou je neutrální poloha páteře - krční, hrudní, bederní i křížová páteř by měly být ve fyziologickém postavení. Cvičenec se o toto postavení snaží v rámci svých možností, neměl by se přetěžovat.

Neutrální pozici páteře se cvičenec snaží udržet jak ve stoje, tak v sedě, lehu na zádech, lehu na břiše, lehu na boku či v opoře na čtyřech. Diskutovanou výjimkou je pozice v lehu na zádech při níž se snižují obě natažené končetiny. Tam je mnohdy tlak na bederní páteř tak vysoký, že se doporučuje aktivní oplošťování beder do podložky. V pilates hodinách tento povel oploštění beder do podložky můžete slyšet celkem často - je to tím, že hodně cviků je v poloze na zádech s oběma dolními končetinami ve vzduchu. Toto oploštění by nemělo jít na úkor podsazení pánve! Míra neutrální/podsazené pánve se liší od školy ke škole. Dle mého názoru by se měl brát v potaz individuální stav klienta – jeho přirozené postavení páteře a pánve a síla jeho břišních svalů zvláště.

Cvičení Pilates je v prvé řadě o poznání svého těla, svých pohybů a pohybových stereotypů. Cvičení se zaměřuje na uvědomění a korekci dechu, na uvědomění a korekci držení těla. Teprve potom  a zároveň souběžně s tímto uvědomováním přicházejí cviky, které vaše tělo posilní i protáhnou. Je důležité u cvičení správně dýchat, správně držet tělo a vést pohyb tak, jak by se správně měl vést – tedy zapojovat do práce ty svaly, které jsou žádoucí a naopak nezapojovat ty ostatní. V tomto ohledu se pilates blíží zdravotní tělesné výchově.

Je také důležité zbavit se představ, že musíte dokázat všechno nejlépe. Pilates se zaměřuje na to, jak se po cvičení cítíte, nikoliv na to, kolik opakování a kolik pokročilých cviků jste dokázali provést. Některé pohyby jsou velice jemné a náhodnému pozorovateli se může zdát, že nic moc neděláte. Je to ale klam. V průběhu i těch nejsubtilnějších pohybů cvičenec kontroluje postavení páteře, důkladné stažení břišních svalů, hluboké vedení dechu a uvolnění těch svalů, které nejsou do provedení pohybu zapojeny (většinou jde o zautomatizované zapojení trapézových svalů a šíjových extenzorů vycházející ze špatné polohy ramen, lopatek a hlavy). A kdo toto nezkusil, neuvěří, jak je to náročné. Toto soustředění a zaměření se na detaily spolu s upřednostněním příjemného pocitu ze cvičení namísto výkonu tvoří hlavní rozdíly mezi pilatesovým systémem a klasickým posilováním.

Ještě bych ráda vyjmenovala 6 základních principů cvičení pilates, o kterých jsem už ve skrze mluvila, ale jistě je důležité je vyjmenovat takto pohromadě. (Některé školy učí 5 principů jiné dokonce 9.) Jak sami poznáte principy jsou si velice blízké a vyjadřují často jen trochu něco jiného:

1.Dech - hluboký dech do stran hrudního koše a do bederní páteře a to i při zátěži
2.Koncentrace - zapojení mysli do cvičení, uvědomování si toho, co se děje a toho, co dělám
3.Centrace - veškeré pohyby vycházejí ze zpevněného středu těla - "powerhouse"
4.Kontrola - neustále vědomí polohy těla a průběhu pohybu, jejich korekce a vědomé vedení
5.Přesnost - přesné, vedené, ekonomické provedení pohybu
6.Plynulost - pomalé, ladné, ekonomické provedení pohybu

Tolik tedy k samotnému stylu Pilates.